Lepší pozdě, nežli později: Michelangelův efekt v historii, partnerství a osobním růstu

Michelangelo kdysi řekl: „Socha už existuje uvnitř mramoru, já jen odsekávám to, co není David.“ Tento slavný citát poukazuje na podstatu jeho umění – viděl krásu ukrytou v kusu surového kamene a svým mistrovstvím ji dokázal odhalit světu. Můžeme ale tento přístup aplikovat i na člověka? Co když i my můžeme být tesáni do podoby našeho nejlepšího já? To je myšlenka známá jako Michelangelův efekt.
Naše osobnost ani naše budoucnost nejsou pevně dané. Formují se tím, co zažíváme, kým se obklopujeme a jak se rozhodujeme reagovat na životní výzvy. Tento proces ale není automatický – je to vědomá práce. Co když jsme ale místo toho, abychom se nechali utvářet a růst, přijali roli oběti? Co když se v životě cítíme jako kámen, na který osud vrhá rány kladivem, ale nevidíme, že tím zároveň odhaluje naši skrytou sílu a autentickou krásu?
Viktor Frankl: Uvězněný ve smrti, ale ne v roli oběti
Jedním z nejsilnějších příkladů Michelangelova efektu je pro mne příběh Viktora Frankla, známého rakouského psychiatra. Viktor Frankl přežil hrůzy koncentračních táborů během holocaustu, kde přišel o svou rodinu a prožil nesmírné utrpení. Mohl se zlomit a přijmout roli oběti – měl by k tomu všechny důvody. Místo toho ale hledal smysl i v těch nejtemnějších chvílích a dokázal své prožitky přetavit do knih, které ovlivnily miliony lidí po celém světě.
Jak řekl Viktor Frankl ve své knize Člověk hledá smysl: „Všechno může být člověku odejmuto, kromě jedné věci: poslední z lidských svobod – zvolit si svůj postoj v jakýchkoliv okolnostech, vybrat si svou vlastní cestu.“
Tento postoj je pravým opakem mentality oběti, která říká: „Tohle se mi stalo, nemohu s tím nic udělat.“ Viktor Frankl dokazuje pravý opak: ačkoliv nemohl změnit svůj osud v koncentračním táboře, mohl si zvolit, jak na něj bude reagovat. A to je síla, kterou v sobě máme a můžeme ji najít všichni.
Michelangelův efekt v partnerství: Místo iluzí skutečná podpora
Přenesme se od individuálního růstu k partnerským vztahům. Často si lidé stěžují na svého partnera: „Kéž by byl víc takový a nebo makový…“ Přitom právě v jejich rukách jsou principy a nástroje, které mohou toho druhého pozitivně vytesávat – podpora, víra a vnímání toho nejlepšího v něm.
Michelangelův efekt v partnerství je o tom, že v partnerovi vidíme to nejlepší a pomáháme mu to rozvíjet. Psychologové mluví o partnerské afirmaci – když partnerovi říkáme, že v něm vidíme jeho potenciál, podvědomě začne být lepší verzí sebe sama. Opačně, když partnera neustále kritizujeme, nevyhnutelně ho „vytesáváme“ k tomu, aby se vnímal jako někdo méněcenný.
Michelangelo proaktivně jednal tak, že z kamene pouze odstraňoval přebytečnou hmotu, aby uvolnil krásu ukrytou uvnitř. Když v partnerovi vidíme jeho potenciál a pomáháme mu vyrůst, probouzet v něm to nejlepší, stáváme se sochařem. Pokud se ale neustále zaměřujeme na jeho chyby a nedostatky, není divu, že se do své neideální verze začne ještě víc propadat.
Tento efekt potvrzují i různé studie. Například výzkum C. Rusbalta a kolegů z roku 2000 ukázal, že ve vztazích, kde partneři vidí jeden druhého v lepším světle a aktivně podporují osobní růst svého protějšku, dochází k větší spokojenosti a hlubšímu propojení.
Jak změnit sebe – co nám říká příběh Joba?
Dnes si nemohu pomoci, a musím zmínit biblický příběh, jehož sdělení nezestárlo ani o den.
Biblická kniha Jób vypráví o muži, kterému bylo všechno odebráno – rodina, zdraví i majetek. Přesto se nikdy nevzdal víry a důvěry v Boha. I když vše ztratil a nejbližší mu nedávali naději, nepřijal roli oběti. Na konci, když už se zdálo vše ztraceno, kdy přišel o majetek, děti i zdraví, byl odměněn dvojnásobně. Jak velký je to rozdíl oproti těm, kdo ve chvílích neštěstí jen naříkají a obviňují svět!
Podobný příběh má i Frankl. Když procházel nejtemnějšími okamžiky svého života v koncentračním táboře, pochopil, že nemůže změnit vnější okolnosti, ale může změnit sám sebe. Právě díky tomu našel svobodu v nejtěžších podmínkách. Pokud si někdy připadáte jako oběť životních okolností, vzpomeňte si na Frankla – na to, co přežil, a kam až to nakonec dotáhl. Jakákoliv výmluva se v tom světle rozpadá.
Ultimátním příkladem Michelangelova efektu ve vztahu k druhým lidem je Ježíš Kristus. Ze záznamů jeho života a učení zjišťujeme, že každá interkace s Ježíšem v sobě obsahovala kousek iluzorního odloupnutí kamene. Ježíše nešlo potkat a zůstat stejným. Příklade je jeho vztah k jednomu ze svých učedníků, pozdějšímu apoštolu Petrovi. Petr byl v klíčové chvíli slabý – třikrát zapřel Ježíše. Po předchozích siláckých a nebojácných řečech, jak Ježíše nikdy neopustí, se dopustil zrady. A to ve chvíli, když bylo Ježíši nejhůř. Ale Ježíš v něm viděl budoucího lídra. Neodsoudil ho, ale ukázal mu lepší verzi jeho samého. A Petr nakonec naplnil jeho vizi, ze které v naší křesťansko židovské kultuře čerpáme dodnes. Toto je skutečné „sochání“ člověka k jeho nejvyššímu potenciálu.
Jak být tím Michelangelem pro sebe i pro druhé
- Vidět potenciál – Dívejte se na sebe i na druhé ne podle chyb a selhání, ale podle toho, čím mohou být.
- Nezaměřujte se na nedostatky – Hledání chyb a neustálé připomínání nevede k růstu. Namísto toho podporujte silné stránky.
- Vyjadřujte důvěru a podporu – Povězte partnerovi, přátelům i dětem, jak v ně věříte a jak vidíte jejich potenciál. To dává sílu růst.
- Pracujte na sobě – Michelangelo sochal kámen, aby odkryl krásu v něm skrytou. My můžeme stejným způsobem pracovat sami na sobě.
- Buďte vytrvalí – Ne vždy se vaše snaha setká hned s výsledky. Stejně jako u sochy je i v životě třeba postupně obrušovat chyby a nedokonalosti.
Citáty k zamyšlení
„Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ – Mahátma Gándhí
„Člověku lze vzít všechno, jen ne poslední z lidských svobod – zvolit si svůj postoj.“ – Viktor Frankl
„Ti, kdo mají ”proč“ žít, dokážou snést skoro jakékoliv “jak“.“ – Viktor Frankl
„Trpět znamená stát se něčím jiným.“ – Carl Jung
„Náš největší strach by neměl být z neúspěchu, ale z úspěchu v něčem, na čem nezáleží.“ – Francis Chan
„Nejsme to, co se nám stalo, ale to, čím jsme se rozhodli stát.“ – Carl Jung
„Bůh nás miluje ne proto, že jsme hodní, ale protože on je dobrý.“ – Billy Graham
„Mnoho první bude posledních a poslední budou prvními.“ – Matouš 19:30
„Odpouštějte, a bude vám odpuštěno.“ – Lukáš 6:37
„Nikdy není pozdě stát se tím, kým jsi mohl být.“ – George Eliot
„Láska nehledá svůj prospěch, nevypočítává křivdy, ale raduje se z pravdy.“ – 1. Korintským 13:4–7
„Jako železo se ostří železem, tak i člověk ostří člověka.“ – Přísloví 27:17
„Velké utrpení buď zlomí, nebo vybrousí.“ – Seneca
„Když se změní váš vnitřní svět, změní se i ten vnější.“ – Wayne Dyer
Tento seznam cílí na jednu věc – změna není jen možností, je to naše zodpovědnost. Vytvarujte se sami podle svého lepšího já. A pomáhejte v tom i ostatním. Protože pokud člověk jako Viktor Frankl dokázal v pekle vyjít silnější, pak my nemáme žádnou výmluvu.